Každá doba přináší jiné možnosti v cestování. V 90. letech minulého století, po sametové revoluci, jeli všichni do Benátek. Přes noc tam, nad ránem příjezd od Benátek, přes den prohlídka Benátek a večer nazpět do republiky. V loňském roce jsem měl pocit, že byli všichni v Toskánsku. Taky jsem tam byl, a to se Svazem moravských vinařů – s Moravínem. Bylo to opět pěkné a poučné a rád bych se s vámi o mé zážitky podělil. Zájezd byl čtyřdenní, a uskutečnil se v době od 18.-21. srpna 2014, tedy v době, kdy byly provedeny zelené práce ve vinicích, hrozny dozrávaly a vinaři očekávali sklizeň plodů své celoroční práce. Tedy příhodná doba k nasání nových poznatků u svých jižních kolegů. Vyjeli jsme v pondělí 18. srpna v jednu hodinu v noci z Břeclavi přes Vídeň, Graz a dorazili jsme kolem desáté hodiny do obce Rauscedo v oblasti Friuli v Itálii. Minuli jsme město S.Danielo s mnoha velkými fabrikami na výrobu sušených šunek – pršutů. V Rauscedu jsme navštívili největší školkařské družstvo VCR, což znamená Vivai Cooperativi Rauscedo. Zájezdem nás provázela paní Olga Mravíkova, tlumočnice, znalkyně italštiny a mnohých vinařství v Itálii. Byl jsem s ní v Rauscedu poprvé již v roce 1996, tedy v době, kdy Ing. Vlastimil Pospíšil s Rauscedem intenzivně spolupracoval na poli révových sazenic.
